Citát od Harva Ekera říká: „Kam míří vaše pozornost, tam směruje vaše energie a tam se objeví i výsledky.” Nasměrujme tedy nyní naši pozornost k tomu, co nám v životě poskytuje energii, a ke způsobům, jak ji vědoměji přijímat.
Běžně uvědomovanými zdroji energie a způsoby jejího přijímání jsou jídlo a pití, kterými se sytíme a hasíme žízeň, vzduch, ze kterého přijímáme energii dýcháním, slunce, země, předměty kolem nás a ve velkém ostatní lidé. Zdrojem vysoce vibrující psychické energie jsou naše hluboké vnitřní stavy vědomí, které můžeme rozvíjet některými meditačními metodami či transovými stavy.
Každá z těchto energií má jinou vibraci a každou potřebujeme pro jiný účel. Pro život je důležitý rozvoj všech druhů přijímání energie.
Začněme dechem, neboť přijímání energie ze vzduchu je nejdůležitější forma přijímání energie. Všimněte si, že bez jídla může člověk být po dobu týdnů, bez vody po dobu dní a bez vzduchu (bez dýchání) jen několik desítek sekund.
9.3.1.1. Plné (jógové) dýchání
9.3.1.2. Strunové dýchání
9.3.1. DÝCHÁNÍ A DECHOVÉ TECHNIKY
Při dýchání se v našich plicích odehrává proces, který je svojí podstatou velmi podobný procesu hoření – prudké okysličení. Ve své podstatě jsme takovými pochodujícími ohníčky. Energii nezískáváme ze vzduchu jen proměnou vazeb kyslíku, ale dýcháním do sebe vstřebáváme i pránu, což je podle východních duchovních tradic jakási praenergie, která se proměňuje v energii mentální. Této prány do sebe nejvíce získáme tehdy, když je dýchání vědomé. Pozorování a uvědomování svého dechu je jedna z nejjednodušších, a současně nejúčinnějších forem přijímání energie. Doporučujeme každému věnovat několikrát denně několik minut čistě jen pozorování vlastního dechu. Možná, že toto jednoduché opakované cvičení způsobí, že budete potřebovat méně jíst, a možná i méně spát. Vědomé dýchání a práce s dechem dokážou ovlivňovat celkové energetické pole člověka, a prostřednictvím tohoto pole i naše vědomí a jeho stavy.
9.3.1.1. Plné (jógové) dýchání
Plné dýchání je nejdůležitější ze všech dechových cvičení. Takto bychom měli dýchat skoro ve všech životních situacích. Nácvik je nejlepší dělat vleže na pevné podložce, případně vsedě s rovnými zády. Po skončení vědomého plného dýchání je možné pokračovat celkovou relaxací těla.
Začíná se hlubokým vydechnutím. Nádech probíhá postupně. První se nafukuje břicho. Po jeho úplném naplnění se postupně naplňuje hrudník až do jeho úplného naplnění. Nádech končí nadzvednutím klíčních kostí a dodechnutím do horních laloků plic. Výdech probíhá samovolně, pomalu a plynule ze všech částí těla najednou. Celé dýchání je maximálně plynulé, měkké a pokud možno neslyšné. Při základní variantě plného dýchání je nádech stejně dlouhý jako výdech. Během cvičení se postupně délka nádechu a výdechu prodlužuje a současně se zvětšuje množství nadechnutého vzduchu během jednoho nádechu. Snažte se dýchání vnímat smysly. Vnímejte chuť nadechovaného vzduchu, jeho vůni, teplotu. Poslouchejte, zda je dýchání slyšet. Vnímejte plynulost pohybu bránice a mezižeberních svalů hrudníku. Soustřeďte na dýchání veškerou svoji pozornost.
Pro plynulejší dech je možné výdech doplnit o zvuk Óm, který se vydává ústy. Zvuk by měl být plynulý, hladký, bez skokových změn intenzity a výšky tónu. Tón začíná jako hluboký a postupně se zvyšuje. Díky rozvibrování těla pomáhá vydávání tónu Óm zároveň uvolnit napětí ve svalech. Kontrolu plynulosti dýchání lze dělat položením jedné ruky na břicho a druhé na hrudník.
Pravidelným denním opakováním tohoto cvičení se pro vás plné dýchání stane přirozené a budete jej běžně používat v normálním životě. Moje žena dokonce pomocí tohoto dechového cvičení doprovázeného zvukem Óm rozdýchala klinickými testy potvrzené astma tak, že na vyšetření po půl roce nebylo po astmatu ani památky. V nedávné době se totéž povedlo 12 leté dceři mé kamarádky.
Pokud si z této knihy odnesete pouze plné dýchání, i tak jste si odnesli velký poklad.
9.3.1.2. Strunové dýchání
Tento typ dýchání se používá při potřebě dlouhotrvajícího fyzického výkonu (při chůzi do dlouhého kopce, delším rychlém běhu, jízdě na kole do kopce apod.). Rychle dodává velké množství energie.
Nádech je stejný jako při plném dýchání, ale provádí se rychle a nadechuje se nejen nosem, ale i ústy pro rychlejší naplnění plic. Výdech se provede najednou jedním mocným vydechnutím. Vydechnutí se dělá otevřenými ústy do tvaru písmena O. Při výdechu se vydá silný zvuk, který je podobný silnému kmitu struny. Po opakované praxi se dosahuje úplně kovového ostrého zvuku. O tuto strunu se člověk v představě opře a posune se fyzicky dopředu. Pro lepší vydechnutí se někdy výdech dělá dvěma rychlými výdechy se zvukem těsně po sobě.
9.3.2. POTRAVA A JÍDLO
Pro naši optimální fyzickou kondici je důležitých pár základních oblastí: jídlo, pohyb, spánek a odpočinek. Pojďme se teď alespoň krátce věnovat každé z nich.
S přijímáním energie skrze potravu má každý z nás bohaté zkušenosti. Mnoho lidí si stravu přísně hlídá, dodržuje diety a stravovací programy. Možnosti, jak se stravovat, jsou dnes obrovské, názory se různí a doporučení jsou často protichůdná. Pro řadu lidí je to opravdu stresující a vede to u nich k extrémům. Buď se natolik koncentrují na to, aby si opatřili, připravili a konzumovali „to správné“ jídlo, až se z jejich života vytratí spontánnost a schopnost užívat si jídlo a sdílet čas společně s druhými lidmi. Anebo na možnost volby jídla zcela rezignují a jedí téměř cokoli, co je dostupné a čeho je dostatek. Hodně lidí má také s jídlem spojené výčitky svědomí. Uvědomují si, že to, jak se stravují, pro ně není optimální, ale změnit svoje zvyklosti jim připadá natolik složité a energeticky náročné, že se o to mnohdy ani nepokusí.
Při troše fantazie můžeme naše tělo přirovnat k autu: co do něj dáváme, na to jezdí. U auta si většinou hledíme toho, aby jezdilo na pohonné hmoty, které jsou pro něj vhodné. I pro lidi je prospěšné jíst to, o čem jsou přesvědčeni, že je to pro jejich tělo zdravé a dobré. Autoři knihy jsou toho názoru, že není dobré si o žádném jídle, které jíme (ať je to cokoli), a priori myslet, že je to nezdravé či toxické. Svým vědomím jsme schopni „očistit“ i ty potraviny, které jsou mírně toxické, zvlášť pokud nám jsou předkládány s péčí a v dobré víře.
Buďme opatrní zvláště na projektování „zdravosti“ a „nezdravosti“ jídla do dětí. Když jim doma neustále vštěpujeme, že například maso není zdravé, a děti jej dostanou ve školní jídelně, mají tendenci hned onemocnět. Doma dětem dávejte to, co je podle vás zdravé, ale nekomentujte ostatní jídlo. Lidský, a zvláště dětský organismus je velmi silný. Když „neví“, že něco je špatné, tak to bez problémů zpracuje. Naučte sebe i děti za každé jídlo poděkovat, tím jej učiníte výrazně stravitelnějším. Obřad společné modlitby před jídlem má přímo kouzelný dopad.
Co ještě můžeme udělat pro to, aby nám jídlo dodávalo energii a bylo nám díky němu dobře?
Jezte opravdové jídlo. Klidně prosté a jednoduché, zato obsahující živé potraviny, jako je zelenina, brambory či místní ovoce, a uvařené ze základních surovin, nikoli z polotovarů či z něčeho spíše chemického. Takové jídlo nemusí být drahé, vyžaduje ale nutnost myslet na jeho přípravu předem (luštěniny či obiloviny je např. nutné pár hodin předem zalít vodou, potřebné suroviny je dobré mít doma po ruce atd). Je tedy potřeba o jídle víc přemýšlet a lépe jej plánovat. Může to vypadat, že vám tak přibudou starosti a časové nároky navíc, ale když se pro to rozhodnete, brzy zjistíte, že je to jen otázka zvyku a že vám to naopak přinese do života klid.
Pro udržení dobré energie se také vyplatí respektovat čtyři roční období. V zimě vás zahřejí “zahřívací” potraviny, jako jsou husté polévky, ovesná kaše či zázvorový čaj. V létě udělají dobrou službu “ochlazující”a zavodňující potraviny, jako třeba jogurt, zeleninové saláty, meloun či okurka. Nejvíc energie vám dodají potraviny, které mají v daném ročním období svoji “sezónu”: ředkvičky na jaře, jahody v časném létě, dýně na podzim a kořenová zelenina v zimě. Vybírejte si lokální potraviny; jednak jsou pro nás nejvhodnější, a jednak podpoříte jejich místní pěstitele.
Chcete-li se vyhnout impulzivnímu jídlu během dne, vraťte se ke zvyklostem ze základní školy a noste si svačiny. Pokud máte školou povinné děti, udělejte ráno svačinu i sobě. Sendvič, nakrájená zelenina, ovoce či cokoli podle vás zdravého a nakrájeného v krabičce (tofu, sýr, olivy, uvařené vejce ad.) vás uchrání před koblihou, pytlíkem hranolků či párkem v rohlíku koupeným a zhltnutým po cestě odněkud někam.
Při déledobější únavě nebo když máte pocit, že “na vás něco leze”, vyzkoušejte, co to udělá, když ze stravy vynecháte trojici potravin, která má velkou četnost alergií. Je to cukr, bílá obilná mouka a mléko. Máte-li málo energie, vyzkoušejte, co se změní, když alespoň po dobu dvou týdnů vyloučíte ze stravy mouku a výrobky, které mouku obsahují. Pokud se cítíte lépe, zůstaňte u stravy bez mouky.
Pokud jste nachlazení, rychleji se vám uleví, když vynecháte mléko a mléčné výrobky. Způsobují zahlenění a jsou také nejčastějším alergenem. I všeobecně vaše tělo ocení, když mu v době, kdy vám není dobře, maximálně uvolníte kapacitu k tomu, aby se mohlo s nemocí vypořádat. Zvířata, jsou-li nemocná, okamžitě přestávají jíst. Návrat chuti k jídlu je u zvířat známkou toho, že je uzdravení na nejlepší cestě. Více v kapitole o půstu.
Vynechat cukr, zvláště když jste na něj zvyklí a máte ho rádi, to je veliké dobrodružství srovnatelné s odvykáním na drogu. Stojí to za úvahu a za vyzkoušení; jídlo je rozhodně jedna z životních radostí, nemělo by nás ale ovládat.
Ještě důležitější, než co budeme jíst, je to, jak jíme. Nejvíce energie z jídla získáte, když u něj budete svojí pozorností. Proto když jíte, jen jezte. Kochejte se barvami a úpravou na talíři, čichejte jednotlivé vůně, vnímejte a vychutnávejte si každou chuť v jídle obsaženou, poslouchejte všechny zvuky, které jedení vyvolává. Pokud to jde, dotýkejte se jídla rukama. Důležitá je i rychlost jídla; když chcete z jídla získat co nejvíce, jezte pomalu, každé sousto pečlivě rozžvýkejte a snažte se veškerou pozornost věnovat jídlu. V Asii říkají, jídlo se má pít (dokonale rozkousané a rozžvýkané) a pití jíst (pomalu doušek za douškem s kousavými pohyby dásní pro tvorbu slin). Můžete také myslet během jídla na to, kde asi vyrostlo a kdo všechno mu věnoval péči, než se dostalo k vám na talíř.
Jíst pomalu a s plnou pozorností je dobré i proto, abychom nejedli přespříliš. Signál plnosti proniká do mozku se zpožděním zhruba 3 - 5 minut; a když se přejíme, o energii se tím spíše připravíme, protože zpracování potravy je pro tělo energeticky nesmírně náročné. Také platí, že by mezi jednotlivými jídly měla být přestávka alespoň 2 hodiny, aby tělo mohlo jídlo zpracovat. Přes noc je dobré dodržet přestávku alespoň 8 hodin, či lépe 12 hodin, aby tělo mohlo potravu dobře strávit. Britská královna-matka přičítala svoji dlouhověkost mimo jiné tomu, že po 17. hodině už nic nejedla. Buddhističtí mniši jedí jen ráno a v poledne.
9.3.2.1. Vědomé jedení
Vědomé jedení je jednoduché cvičení, které může změnit váš život. Připravte si porci jídla velikou 2 x 2cm, například kostičku chleba potřenou máslem či čtvereček čerstvé papriky. Přípravě věnujte veškerou pozornost a všechny pohyby dělejte velmi pomalu a vědomě. Jídlo můžete libovolně ozdobit, aby se vám líbilo. Porci umístěte na talířek a postavte na stůl před sebe. Zavřete oči, postupně svojí pozorností prozkoumejte celé své tělo a vnímejte, jak se chystá na jídlo. Pak otevřete oči a začněte si porci jídla prohlížet ze všech stran. Dělejte to pomalu a důkladně. Minimálně jednu minutu, spíše déle. Postupně zapojte svůj čich. Přibližte si jídlo na talířku co nejblíže k nosu a vnímejte všechny vůně. Opět minimálně minutu. Opět zavřete oči, svojí pozorností zkontrolujte celé své tělo a zkoumejte, co s ním udělal dotyk jídla zrakem a čichem. Otevřete oči. Nyní vezměte jídlo do ruky a zkoumejte, jak jídlo cítíte v ruce. Všechny dotykové vjemy. Zkoušejte jídlo chytat a zase pouštět, dotýkat se ho z různých stran. Trvání dotyků opět minimálně po dobu jedné minuty. Teď přichází ta zvláštní, dlouho očekávaná chvíle - kousíček jídla ukousněte. Jen malinký kousíček. Držte jej na špičce jazyka a vychutnávejte všechny chutě. Minimálně minutu. Pak začněte žvýkat. Pomalu, postupně převalujte jídlo z jedné části úst do druhé. Zkoumejte všechny chutě. Uvědomte si, jak pracují vaše slinné žlázy. Kousejte tak dlouho, dokud jídlo není úplně tekuté. Pak pomalu polkněte. Opět zkoumejte všechny chutě a zkoumejte, jak je jídlo pociťováno v jícnu a v žaludku. Vzpomínejte chvíli, jaké to bylo, když jídlo bylo v ústech.
Opakujte tak dlouho, dokud celou porci po maličkatých soustech nesníte. Po skončení jídla opět zavřete oči a prozkoumejte, jak se cítí jednotlivé části vašeho těla. Možná budete překvapeni, co se stalo s energií vašeho těla.
Cvičení opakujte denně minimálně po dobu 7 dní, lépe po dobu 40 dní. Uvidíte, co to udělá s množstvím a frekvencí jídla, které denně sníte.
9.3.3. TEKUTINY A PITÍ
9.3.4. PŮST
ůst je nástroj osobnostního růstu, který používají kultury a náboženství na celém světě. Půst může být od masa, od sladkého, od jídla, od spánku, od sexu a od mnohého dalšího.
Klasickým půstem je půst od jídla. Je to velmi prospěšné cvičení, které umožní tělu zbavit se toxinů a nabrat novou energii. Současně posiluje vůli a sebeovládání. Je vhodné půst provádět minimálně jednou měsíčně. Je účinnější a psychicky snáze zvládnutelný, pokud jej držíte v době novoluní nebo úplňku. Půst by měl být vědomý; pokud nestihnete oběd z důvodu pracovního vytížení, není to půst, ale nezdravé stresování.
Půst by měl začínat posledním jídlem v pozdním odpoledni. Pokračuje vědomým odříkáním jídla po dobu 24 hodin či 36 hodin do dalšího rána. Během půstu je potřeba zvýšit příjem tekutin. Nejlepší je čistá voda či kombinace čisté vody a ovocných džusů. První jídlo po půstu musí být lehké, snadno stravitelné a v malém množství. Ideální jsou jogurty s málo soleným pečivem, málo solená rýže a těstoviny. Návrat k běžným porcím jídla by měl trvat minimálně 12 hodin.
Půst může být i dlouhodobější. Rozumná doba jsou do 3 - 4 dny. Delší půsty by neměly být podnikány příliš často a měli byste je podstupovat pokud možno pod lékařským dozorem či pod dozorem někoho v půstech zkušeného. V některých indiánských kulturách je tří i vícedenní půst, spojený s půstem od spánku a pobytem v čisté přírodě v osamění, součástí iniciačních rituálů - takzvaných Vision Quest. Dlouhodobější půst (především půst spojený s nedostatkem spánku či s prací s energií) by měl být konán pouze pod dohledem osoby, která již něčím podobným několikrát prošla.
Honza praktikuje půst mimo jiné vždy, když se jeho tělo cítí nemocné. Většinou je průběh nemoci rychlý a nebolavý. Ingrid se snaží dodržet půst nebo alespoň výrazně odlehčit stravu ve dnech novoluní a úplňku.
Dostatek informací o půstu získáte na www.pust.cz. (Informace berte spíše informativně, používejte vlastní rozum!)
Dostatek informací o půstu získáte na www.pust.cz. (Informace berte spíše informativně, používejte vlastní rozum!)
Žádné komentáře:
Okomentovat