DÍL 1 - 9. ENERGIE


9.1. ENERGIE Z POHLEDU MUŽE

Jistě si ze školy pamatujete rovnici

E = mc2

Zamýšleli jste se někdy nad tím, co to vlastně znamená?  Došlo vám někdy, že rovnice se dá napsat také

m = E/c2

neboli hmotnost (hmota) = energie lomeno rychlost světla na druhou, jinými slovy hmota je energie. Možná si to neuvědomujete, ale tato rovnice zásadním způsobem mění paradigma našeho pohledu na svět. Energie se stala základem všeho, včetně nás. Stejně jako všechno okolo je i každý z nás jen shlukem kmitající energie.

Základní charakteristikou energie je to, že je v neustálém pohybu, neustále se mění a transformuje. Fyzikální zákon zachování energie říká, že množství energie ve vesmíru je stále stejné, jen se jedna forma energie transformuje v jinou. Energie potřebuje proudit. Když se proud energie zatarasí například přehradou v řece, začne se na přehradu postupně zvyšovat tlak, až přehrada povolí a proud energie se obnoví. Totéž platí i pro nejvyšší formu energie - pro energii mentální.

U změn energie se uplatňují paradoxně dva proti sobě jdoucí principy. Druhý zákon termodynamiky ukazuje, že při přeměnách energie dochází k nárůstu entropie čili neuspořádanosti systému (laicky řečeno, „nepořádek se dělá sám“). Abychom entropii snížili, musíme do systému dodat další energii (neboli abychom nepořádek uklidili, musíme vynaložit energii na uklízení). Proti tomuto principu jde princip evoluce, kdy se vesmír a jeho systémy vyvíjejí od jednoduchého ke složitějšímu. Od počátečního uniformního vesmíru v době velkého třesku a těsně po něm k atomům a molekulám, od vodíku k transuranům, k hvězdám, k výskytu života, od jednobuněčných organismů k organismům mnohobuněčným, k rostlinám, stromům, zvířatům, lidem... Každý složitější systém je tvořen energií s vyšší a složitější vibrací.

Každý z nás je shlukem neustále proudící energie. Občas tomuto proudění postavíme v sobě nějakou překážku, psychickou nebo tělesnou. Začneme si myslet něco, co proudění energie (v tomto případě mentální) zablokuje, nebo si natáhneme sval, a tím zablokujeme plynulé proudění energie ve fyzickém těle. Občas máme pocit, že nám došla energie, že jsme unavení či prázdní. Není to úplně pravda. Energie máme stále dost, jen se zablokovala.

Naše tělo i naše psychika jsou nastaveny tak, že energii neustále přijímáme ze svého okolí a neustále ji zase vydáváme.  Energii přijímáme a vydáváme na mnoha rozdílných frekvencích. U některých frekvencí (neboli druhů energie) umíme proměňovat jednu frekvenci ve druhou, u některých to neumíme a musíme tuto energii přijmout v přesné frekvenci.

9.2. ... A JAK TO VNÍMÁ ŽENA

Energie je klíčem k naší životní spokojenosti; pocity uspokojení a naplnění, štěstí a vitality povětšinou souvisí s množství životní energie, kterou máme k dispozici. Když máme energie dostatek, dokážeme zvládnout spoustu práce, jsme tu pro druhé, žijeme naplno a baví nás to. Cítíme-li se vyčerpaní a bez energie, netěší nás ani věci, které by nás jinak těšily, býváme rozladění a můžeme mít tendenci vinit okolí (lidi kolem nás, zaměstnavatele, společnost, osud), že za to může.

Povědomí lidí, do kdy má člověk dost energie na to, aby žil takový život, jaký chce, se za poslední roky změnilo. Donedávna se předpokládalo, že jakmile překročíme čtyřicítku, energie rychle ubývá. Dnes je zřejmé, že i v šedesáti a sedmdesáti letech může mít člověk dostatek energie na nové začátky, na rozjezd velkého projektu či vlastního podnikání, výuku jógy, adrenalinové sporty, cestování a poznávání světa, a vlastně na téměř jakýkoli druh seberealizace. I v práci a v kariérním světě jsou oblasti, které vyžadují zkušenosti a kde je vyšší věk jednoznačné plus. V ženách s často probudí touha uplatnit se a něco dokázat až tehdy, když jim odrostou děti, a jim se tak uvolní kapacita; a dokážou být velmi úspěšné.

Obecně tedy platí, že jestliže se o sebe po fyzické i duševní stránce dobře staráme, máme šanci dělat téměř všechno, co chceme, bez ohledu na věk. Čím jsme starší, tím víc však přemýšlíme o smysluplnosti toho, co v životě děláme a do čeho chceme investovat energii a čas. Proto se vyplatí všímat si, co nám energii poskytuje, a co nás o ni naopak připravuje. Z běžných rozhovorů mezi lidmi je patrné, že jsme poměrně vnímaví k tomu, co nám energii bere (“Na tohle nemám energii.”, “To mě TAK unavuje!”, ”To mi pije krev.”). Vnímavost vůči tomu, co nám energii dává, až tak samozřejmá není, a také způsob, jakým energii získáváme, není vždycky ten nejlepší (“Poslala jsem ho někam…”, “Vyfláknul jsem se na to.”,  “Já ho snad přetrhnu!”). Jste-li s čímkoli ve svém životě nespokojení a chcete změnu, energie je první téma, které je nasnadě, protože změna vyžaduje energii. Stejně tak chcete-li pomáhat druhým lidem a být tu pro ně,  je dobré ohlídat si svoji “energetickou bilanci”.

Všichni dokážeme vědomě pracovat s energií, chce to jen ochotu dát tomu pozornost a trochu úsilí. Když se pro to rozhodnete, vsadím se, že vás to bude bavit 



Předchozí  Obsah  Další

Žádné komentáře:

Okomentovat