Ničemu nevěřte a všemu
naslouchejte
Pátá dohoda, Don Miguel Ruiz(1)
Pátá dohoda, Don Miguel Ruiz
Prosíme čtenáře, aby
informacím v této knize NEVĚŘIL, ale přesto naslouchal. Většina zde
předkládaných informací zřejmě vypovídá o skutečnosti kolem nás a v nás.
Nicméně to, co vnímáme při čtení jednotlivých slov – myšlenky, které vznikají
na podkladě čtených slov v čtenářově vědomí, pravdivé není. Minimálně na
prvoplánové úrovni. Důvodem je zatemnění,
které způsobují slova.
Při osobním rozvoji, při
duchovním hledání, při procesu učení často pracujeme se slovy – čteme knížky,
příběhy, sdílíme své pocity a vhledy, učitelé učí druhé. V duchovním hledání a léčení ale slova hrají zvláštní dvojnou roli.
Sice nám umožňují přenášet myšlenky a
vhledy mezi sebou navzájem, současně nám je ale zatemňují.
Důvody zatemnění jsou minimálně
dva. Prvním je to, že každý máme svůj vlastní vnitřní významový slovník. S
konkrétním slovem máme spojeny své vlastní vzpomínky a interpretace. Získali
jsme je během našeho života. Tyto výkladové slovníky máme někdy podobné, ale
někdy velmi různé. K nejhůře uchopitelným slovům patří láska, porozumění,
soucit, meditace, bůh, ego. Za každým z těchto slov jednotliví lidé myslí něco
jiného. Pod slovem láska někdo myslí lásku mezi mužem a ženou, jiný lásku mezi
dětmi a rodiči, další myslí agapé, a jiný zas energetické chvění ve středu
hrudníku. Tomu všemu a ještě mnoha dalším věcem říkáme láska. Každý z nás preferuje
nějaký význam. Stejně tak může být velmi matoucí výraz „smrt ega“. Najdete ho
skoro ve všech duchovních knížkách; ale co to vlastně je?
Druhým důvodem je, že
jeden a týž člověk vnímá konkrétní slovo různě podle hloubky ponoru do svého vědomí. Postupně objevuje různé vrstvy
významů. Když vám bude někdo opakovaně pokládat otázku (anebo si ji několikrát
za sebou položíte sami), co pro vás znamená například slovo „soucit“, zjistíte,
že tak, jak se do významu slova hlouběji noříte, objevují se jeho různé podoby
a mnohdy i velmi rozdílné významy. Každý význam je platný v určité vrstvě
vědomí. Některé platí ve všech rovinách, některé se navzájem vylučují.
Všechny popisy, především
v duchovní oblasti, vytvářejí jakousi mapu. Mapa nám v reálném životě
přibližuje krajinu. Je výborná proto, abychom nezabloudili, abychom zkoumali,
zda jdeme po zvolené cestě. Ale nedozvíme se z ní, jak voní stromy a houby, jaké
jsou pocity při západu slunce, jaké to je dotknout se hlíny, jaký je to pocit
vyjít z lesa do otevřeného prostoru louky či namočit si nohy v ranní rose. To
všechno a mnoho dalšího nám sebelepší mapa nemůže nikdy zprostředkovat, protože
mapa zkrátka není území. Musíme se vypravit do krajiny a toto vše zažít. S
duchovními a psychologickými věcmi je to podobně. Slova nám pomáhají vytvořit
si představu o konkrétních stavech a zkušenostech. Dokud ale tyto stavy a
zkušenosti nezažijeme na vlastní kůži, jsme v situaci, kdy máme dobrou mapu,
ale nejsme v krajině. U nejhlubších duchovních stavů je vhodným popisem ticho.
Nejde je slovy vyjádřit, aniž by nedošlo k zásadnímu překroucení. Lze je pouze
zažít.
Proto se všemi slovy - v této
knize, v bibli či jiné duchovní knížce, na facebooku či jinde - pracujte
přes pátou dohodu. Naslouchejte, ale nevěřte jim; je to jen lepší nebo horší
mapa! Hledejte pravdu, která leží za těmi slovy. Hledejte různé vrstvy významů.
Nespokojte se jen s prvoplánovým významem.
Stejně tak nevěřte vašim
myšlenkám. Jsou zkreslené vašimi zážitky, přáními, zkušenostmi, chtíči,
nenávistmi apod. I jim naslouchejte, ale příliš jim nevěřte.
Experimentujte. A bavte
se J
Žádné komentáře:
Okomentovat