Sex je nedílnou součástí
partnerských vztahů. Na doprovázených poutích, v terapeutickém rozhovoru i
v rozhovorech mezi kamarády a přáteli je to velmi časté téma. Zároveň
platí, že každý z nás má naprosto jedinečné sexuální prožívání, a že jde
tudíž o záležitost velmi intimní a těžko sdělitelnou. Sex na nás přitom téměř
neustále útočí z reklam, internetu, časopisů, společenských rubrik i
televizních seriálů. A zároveň kolem něj panuje spousta rodinných i
nábožensko-společenských zvyklostí, konvencí a tabu, které jako bychom měli
někde hluboko pod kůží. A tak si nejspíš každý z nás občas klade otázku,
co je v sexu vlastně „norma“. Jak by měl ideálně vypadat, jak často by měl
probíhat a jakým způsobem? Je to v pořádku tak, jak to mám já? Možná
nežiju dost „naplno“, možná nejsem normální, možná nejsem pro druhého dost
atraktivní, možná chci v sexu něco, co mi druhý nemůže dát. Když budu
upřímná, co když mě opustí? Možná jsem frigidní? Stydím se na sex i jen myslet,
natož o něm s někým mluvit, a než se trápit, je lepší samota? Můžu při
milování s přítelem myslet na svého šéfa, když mě vzrušuje představa, jak
to děláme v kanceláři? atd.
Platí, že lidé, kteří
jsou spokojení sami se sebou, jsou zpravidla spokojení i v sexu. Být
v životě spokojený, mít se rád, milovat sebe sama - to je velmi dobrý
základ pro to, aby nás měl rád i někdo druhý. Naučte se milovat sami sebe, a
pokud jde o sex, klidně se pro začátek milujte sami se sebou. Jak? Chovejte se
k sobě jako k člověku, kterého máte upřímně rádi. Pečujte o sebe,
oceňujte své dobré vlastnosti, pochvalte se za každý úspěch, dobrý skutek,
dobře odvedenou práci či dobře prožitý den. Zacházejte se sebou s respektem,
uvědomujte si, co vám sluší a co vám prospívá, berte sami sebe na procházky,
vybírejte si, co budete číst, s kým budete trávit čas a čemu budete
věnovat pozornost. Uvědomujte si, co vám dělá dobře na těle i na duši.
Vyzkoušejte Cvičení doteku z kapitoly
o Pozornosti; odložte stud a zkoumejte vlastní tělo. Zjistěte, kde máte citlivá
místa, zapojte představivost a kreativitu, experimentujte. Když budete vědět,
co je vám příjemné a co vás vzrušuje, dodá vám to sebejistotu a máte pak lepší
šanci prožít dobrý sex i v partnerském vztahu.
Pokud jde o sexuální
chování, lidé často řeší otázku, co je normální a co už je „úchylné“. Obecně
platí, že za hranicí normality a společenské akceptovatelnosti je sex
s kýmkoli pod patnáct let věku, zoofilní sex, exibicionismus, voyerství,
dále jakákoli forma sexuálních praktik, se kterou druhý nesouhlasí anebo která
vede k fyzickému nebo psychickému poškození druhého. Všechno ostatní je
otázka dohody dvou nebo více lidí mezi sebou.
Stojí tedy zato sdělit si
navzájem, co jednomu i druhému vyhovuje, co jej vzrušuje a co v sexu
potřebuje. Snáze se o tom mluví na procházce podél řeky nebo se sklenkou vína
přímo v posteli než třeba v kuchyni nebo u jednacího stolu.
Potřebujete-li k sexu něco speciálního (červené prádlo, vysoké podpatky,
latex, lechtání pírkem, svazování, sledování soft porna atd.), je vždy dobré
mluvit o tom předem a dohodnout se s partnerem či partnerkou na
oboustranné přijatelnosti. Pokud vaše „speciální“ potřeby druhého trochu
překvapí nebo pokud si druhý není jistý, zda vám dokáže vyhovět, vyplatí se
postupovat pomalu a druhého k experimentům spíše „svádět“, než abyste jej
k tomu přesvědčovali či přemlouvali.
Vzájemné dohody jsou
nutné i v případě, když má jeden z partnerů výrazně silnější sexuální
potřebu než druhý. I tehdy je potřeba najít takové řešení, které bude přijatelné
pro obě strany. Platí, že chce-li mít muž se ženou sex, měl by se k ní
alespoň krátce předtím chovat jako k princezně. A stejně tak žena by si
měla připomenout vše, co jí na muži imponuje, za co si ho váží a co na něm
obdivuje, a chovat se k němu podle toho. Pokud během večeře svého muže
dvakrát napomene, jednou zkritizuje a ještě mu vyjmenuje, v čem všem je
lepší než on, těžko po něm chtít, aby se pak v posteli projevil jako
opravdový muž plný touhy a vášně.
Má-li jeden z vás
výrazně nižší sexuální potřebu, možná pro něj bude příjemný a přijatelný
tělesný kontakt bez pohlavního spojení. Pořiďte si příjemně vonící masážní olej
a vyzkoušejte masáž zad nebo celého těla, kterou tomu druhému s plnou pozorností
a péčí poskytnete. Masáž můžete doplnit o sebeuspokojení nebo nekoitální
praktiky a možná že druhý změní názor a dojde i k sexu se vším všudy.
Když je to
s partnerským sexem opravdu složité (žena je těhotná a sex odmítá, jeden
z partnerů je nemocný, prožíváte vztahovou krizi apod.), je tu ještě
možnost využít tantrické masáže v některém ze salonů, které se tomu věnují,
nebo erotický film či soft porno v kombinaci se sebeuspokojením. Nabízí se
i možnost najít si partnera „jen na sex“, tohle řešení ale nemusí dopadnout
dobře. Když si totiž s někým opravdu dobře rozumíte v sexu, jeden
nebo druhý z vás se dříve či později zamiluje a zamilovaní lidé mají
tendenci ztrácet rozum. Nevěra, ať už občasná, nebo ve formě dlouhodobějšího
„vedlejšího“ vztahu, je velmi riskantním řešením. Skoro vždy přinese citové
zranění, a to často na obou či na více stranách. Pokud už se to stane a vy se
nevěry dopustíte, a později toho litujete a cítíte vinu, nespěchejte říci o tom
všem vašemu životnímu partnerovi či partnerce, kteří nic netuší. Nevíte-li si
s pocity viny rady, zvolte raději provázenou pouť nebo rozhovor
s terapeutem. Odpustit můžete i sami sobě a pokání také můžete učinit jen
vy sami; není třeba do toho hned zasvěcovat životního partnera. Pokud se
partner či partnerka o nevěře dozví a je ochoten či ochotna vám odpustit,
domluvte se – kromě okamžitého ukončení paralelního vztahu – i na nějaké
„kompenzaci“, kterou ten druhý za odpuštění dostane. Dva týdny nadstandardní
péče v lázních (zatímco vy si vezmete dovolenou a postaráte se doma o
děti), dovolená v Karibiku, nové auto - záleží na vašich finančních i
jiných možnostech a na přání vašeho partnera či partnerky, ale rozhodně by to
mělo být něco za hranicemi všedních dnů. A až taková kompenzace proběhne,
nevěru „vymažte“ a už nikdy se k ní v rozhovorech nevracejte.
14.5.1. Odříkání se sexu
V oblasti duchovních
praxí je celá řada praktik (hlavně tantrických, které pracující se zvednutím
životní síly páteří), které po dobu praktikování vylučují pohlavní styk a většinou
i sexuální vzrušení. Takovéto praktiky nejsou na hraní. Duchovní adept by měl
vždy zvažovat, zda danou praktiku pro svůj duchovní vývoj opravdu potřebuje. Je
dobré si uvědomit, že k hlubokým duchovním stavům je třeba čistý charakter a
zvládnuté nelpění. Odstoupení od konkrétních duchovních praktik a vědomá vstřícnost
vůči potřebám partnera může být výborným cvičením na nelpění a může nám přinést
větší a opravdovější duchovní prospěch než trvání na konkrétní praktice.
Žádné komentáře:
Okomentovat