čtvrtek 30. března 2017

Příběhy (ne)obyčejných mužů – meteorolog Arnold L. Snyder

V polovině 60.let minulého století se svět pomalu vzpamatovával z Karibské krize. Noví vůdcové na obou stranách barikády – prezident Lyndon B. Johnson a první tajemník UV KSSS Leonid Brežněv přitvrdili ve vzájemné rétorice a rozeběhli další kolo atomového zbrojení. Sověti měli převahu v raketové technice a Američané zas ve strategických bombardérech a jaderných ponorkách. Spojené státy vytvořily síť pěti silných radarů včasné výstrahy BMWES (Ballistic Missile Early Warning System), pomocí kterých mapovaly většinu vzdušného prostoru nad Sovětským svazem a jeho spojenci. Tři z radarů byly umístěny daleko na severu. Byl vytvořen odstrašující systém neustále hlídkujících strategických bombardérů. Každou sekundu bylo ve vzduchu poblíž sovětského výsostného území 4 až 6 bombardérů plných jaderných zbraní. V hangárech na základnách byly neustále připraveny vzlétnout další stovky bombardérů. Byly připravené zalepené obálky s rozkazy pro případ preventivního útoku. Počátkem roku 1967 bylo zřízeno Centrum pro solární předpovědi při Severoamerickém velitelství protivzdušné obrany (NORAD). Jeho velitelem se stal mladý meteorolog Arnold L. Snyder.
18. května 1967 se na slunci objevily obří skvrny a 23. května došlo k velké erupci sluneční hmoty, která byla vyvržena směrem k zemi. Novinové zprávy v USA se předhánějí v předpovědích polární záře, která by měla být viditelná skoro po celém území USA.
Erupce 23.5.1967 je světlá skvrna na snímku
zdroj: American Geophysical Union

V noci 23. května 1967 se najednou tři severní radary ze systému BMWES odmlčely. Vypadlo i další radiové spojení. Je spuštěn poplach. Pokud byly radarové stanice napadeny sovětskou armádou, pak to znamená jediné – během necelé hodiny dopadnou sovětské rakety s jadernými náložemi na území spojených států. Porada na generálním štábu se rozhodla během několika minut. Těžké rozhodování, ale tlačí je čas. Na rozhodnutí je méně než 15 minut. Na toto byli cvičeni. Slouží vlasti. Chrání životy milionů lidí. Obrovská odpovědnost. Rozhodnutí je jasné. Je to válka! Rusové museli zaútočit.
Informovali prezidenta, otevřeli zapečetěné obálky a spustili preventivní odvetný úder. Vše běží tolikrát nacvičeným postupem. Piloti letadel ve vzduchu rozlepují obálky a v nich je kurz na Moskvu a hlavní raketové základny. Bombardéry na letištích po celém světě rolují na vzletové dráhy a ve formacích vzlétají. Jejich cílem jsou další strategická místa v SSSR a Východním bloku. Jaderné ponorky dostávají signál, vynořují se na povrch, otevírají sila balistických raket, rozlepují obálky s tajným kódem pro odpálení raket. Čekají na rozkaz a současně startují odpočítávání doby, kdy je odpálení rakety již jen na rozhodnutí kapitána. Meteorologové NORAD dostávají rozkaz spočítat optimální trasy letů vzhledem k předpovědi počasí.
Občané v USA si užívají pohledů na krásy na obloze. Dokonce je to přenášeno televizemi. Nádherný úkaz. Na pozadí běží válka, o které veřejnost nikdo neinformuje. Tak je to v rozkazech v případě jaderné války. Nedělat paniku. Občanům stejně nikdo nepomůže.
Co dělá protiletecká obrana SSSR není jasné. Museli ale zaznamenat změnu kurzů letadel na kontrolních letech, museli zaznamenat starty obrovského počtu letadel. Museli vědět, že Američané útočí. Pravděpodobně startují letky stíhačů, protiletecké obranné systémy zaměřují letící bombardéry. Otevírají se sila s balistickými raketami. Zasedá generální štáb. Válka startuje. Na to jsou cvičeni. Chrání svou vlast, své rodiče, ženy a děti.
I meteorolog Arnold L. Snyder dostává rozkaz počítat dráhy letů bombardérů. Když si dá data dohromady, je mu to jasné. To, co způsobilo nečinnost radarů a přerušení spojení, není útok Sovětů ale magnetická bouře způsobená erupcí na Slunci. Přestože porušuje rozkazy svých nadřízených v době války (tedy je vystaven riziku popravení), vydává rozkaz svým meteorologům a ze stanoviště udělají telefonní centrálu. Nařídí jim, aby expresivně, se zprávou že se utrhla půlka Slunce, volali na jednotlivá velitelství bombardérů a zrušili útok. Na generálním štábu mu z počátku nevěří. Co když se plete? Co když Rusové opravdu útočí? Když neodpovědí na útok včas, bude vše ztraceno.
Chvíli to trvá, telefonáty z NORAD stále pokračují. Zastavte ten útok! Není to válka, ale erupce na Slunci! Po nekonečných minutách se podařilo. Generální štáb končí útok. Ohlašuje konec cvičení. Bombardéry na kontrolních letech se vrací do normálního kurzu, ostatní bombardéry se v rojích vrací na svá letiště. Ponorky zastavují odpočítávání, zakrývají sila s raketami a ponořují se zpět pod hladinu. Jedno z mnoha cvičení. Vojáci si oddechli. Tentokrát to vypadalo zvláště opravdově.
Ráno se noviny předhánějí s obrázky polární záře. Byla nádherná. Skoro nikdo netuší, že celý svět vděčí jednomu muži Arnoldu L. Snyderovi za to, že se ráno lidé mohou probudit, posnídat, přečíst noviny a jít do práce.  Jeden obvykle bezvýznamný muž, meteorolog, pozorovatel Sunce, o kterém skoro nikdo neví, zastavil jadernou katastrofu.
Po skončení směny šel domů a za pár hodin již zase seděl u svých přístrojů, sledoval vývoj počasí a hleděl směrem ke slunci. Možná mu někdo z nadřízených poděkoval, možná dostal vyznamenání a možná nafasoval pokárání za porušení rozkazu. Nevíme.
Já, Jan, autor těchto řádků, ti Arnolde L. Snydere děkuji. Měl jsem tehdy něco málo přes tři roky a čtyři týdny před oním 23. květnem se mi narodil nejmladší bratr. Bez tvé odvahy a rozhodnosti bychom asi již nežili.   
Odkazy na informace o události: